Husa česká

Napsali o české huse

Božena Němcová, Domažlicko 1855

Pasačka husí (kolem 1885), Václav Brožík

Karla byla již po dvě léta husopaskou, což byla pro ni veliká radost. Časně zrána, den jako den, když se nasnídaly, vzala pro sebe i pro Hanu do kapsáře po kusu chleba, proutek do ruky, Hanu za ruku a šla pustit husy. Jedním letem kejhajíce vylítly všechny husy do dvora, ale jakmile zavolala Karla „haj hus, haj, haj!", slétly se do hromádky a pěkně pospol za ní se kolíbaly na pastvu, neboť to nemělo děvčátko rádo, když šla jedna za druhou, jak by plátno táhl. - Když se na pastvině všechny husopasky a husopasové sešli, bylo veselo. Zpívalo se, hrálo na slunéčko, na vodního mužíka, na ubohého vojáka, na slepou bábu a jiné a jiné hry. Aneb sesedli všichni do kolečka a nejstarší husopas nebo husopaska musela povídat... (pokračování)

Husa česká > Napsali o české huse